Jdi na obsah Jdi na menu
 


Planeta Mumínků

Na planetě Mumínků se objevil záhadný klobouk. U nás ve škole se objevil záhadný kufr. Každý, kdo do něj vložil kuličku, vytáhl si z kufru něco proměněného. Plyšáčka, peněženku nebo třeba toaletní papír.

My jsme měli  za úkol vymyslet, v co  bychom se chtěli proměnit a v co bychom se nechtěli proměnit... A tady jsou ty nejlepší nápady:

Anička Štorková: Chci být kytičkou, abych dělala každému radost.
                            Nechci být pometlem, protože by se mnou každý 
                               vytíral podlahu.       
Kateřina Herynková:  Chci být mráčkem, abych létala po obloze.
                                 Nechci být mravencem, protože bych musela
                                      sbírat drobky.
Martin Šincl:Chci být gepard, protože je rychlý.
                   Nechci být šampón, protože by si mě lidi dávali na
                         hlavu.
Anička Staudingerová: Chci být kalendář, protože bych si četla, co
                                               si tam lidé píší.
                                  Nechci být hříbek, protože mě lidé seberou
                                       a sní.
Kubíček Doleček: Chci být kuchař, protože rád vařím.
                         Nechci být pošťákem, protože je to těžká práce.
Míša Tulejová: Chci být čarodějka.
                     Nechci být vysavač, protože bych musela do   
                          sebe nasávat prach a nečistoty.
 Denča Poláčková:Chci být delfín, protože bych plavala v mořích.
                                Nechci být boxovací pytel, protože by do mě
                                    boxovali.

 A na závěr náš "spisovatel" Víťa Staudinger:

KLOBOUK

JEDNOU JSEM ŠEL BAMBUSOVÝM LESEM PO KAMENITÉ CESTĚ A NAJEDNOU SPADNE ZE STROMU ČERNÝ KLOBOUK. BYL VELIKÝ ASI JAKO ŽIDLE. VZAL JSEM HO S SEBOU, TŘEBA SE MI BUDE HODIT. ŠEL JSEM DÁL LESEM,ALE ZA CHVÍLI ZAČALO PRŠET. NAPADLO MĚ: MOHL BYCH SI VLÉZT POD KLOBOUK. OKAMŽITĚ MĚ POHLTILA TMA. A TA TMA MĚ DONUTILA SPÁT. RÁNO JSEM SE PROBRAL A ODDĚLAL KLOBOUK. CHTĚL JSEM SI VYČISTIT ZUBY, TAK JSEM SI VYTÁHL ZRCÁTKO A V TU CHVÍLI JSEM SE ZDĚSIL. TVÁŘ JSEM MĚL JAKO PANDA, BŘICHO JAKO PANDA, RUCE - TEDA TEĎ UŽ TLAPY JAKO PANDA. J S E M   P A N D A!!!!

MUSELO SE TO STÁT V NOCI, KDYŽ JSEM SPAL V KLOBOUKU. NAPADLO MĚ JEDINÉ - KLOBOUK JE KOUZELNÝ.....

NAROZENINY

DNES JE MŮJ VELKÝ DEN, PROTOŽE MÁM 10.NAROZENINY. KLUCI PŘIJDOU UŽ V 10, TAKŽE MUSÍM PŘIPRAVIT OSLAVU A NACHYSTAT CUKROVÍ, CHLEBÍČKY, ROHLÍČKYA HLAVNĚ PIZZU A PAK POČKÁM, AŽ PŘIJDOU. CINK,CINK . UŽ JDŮŮ. KAMARÁDI UŽ JSOU TADY. LETĚL JSEM DOLŮ PO SCHODECH OTEVŘÍT. KAMARÁDI VEŠLI DOVNITŘ  A ZAČALI JSME SLAVIT. AŽ JSME DOSLAVILI, KAMARÁDI ODEŠLI DOMŮ. JÁ JSEM ŠEL DO POKOJE, PROHRÁBL JSEM DÁRKY A MEZI NIMI BYL I VELKÝ ČERNÝ KLOBOUK. BYLO TO PODIVNÉ, PROTOŽE MI HO NIKDO NEDAL. ASI SE TADY OBJEVIL NĚJAKÝM KOUZLEM. ALE POTOM JSEM SI VZPOMNĚL, ŽE MÁM V 8 SPÁT NEBO MÁM TÝDEN ZARACHA. A TO BYCH NECHTĚL, TAK JSEM SE PŘEVLÉKL A LEHL SI DO POSTELE. ŘEKL JSEM SI, ŽE BYCH SE MOHL VYSPAT V KLOBOUKU. JE DOST VELKÝ, ABYCH SE TAM VLEZL. VLEZL JSEM DO NĚJ, ALE V TU CHVÍLI JSEM NECÍTIL ANI RUCE ANI NOHY. POKOUŠEL JSEM SE VYLÉZT, ALE NEŠLO TO. VŠIMNUL JSEM SI, ŽE MI HLAVA HOŘÍ A TĚLO MÁM Z VOSKU. PŘIPADÁM SI JAKO SVÍČKA. ASI JSEM SVÍČKA. NEZBÝVALO MI NIC JINÉHO, NEŽ ČEKAT A ČEKAT. A TAKY HOŘET A HOŘET.

NAŠTĚSTÍ MĚ MAMKA SFOUKLA-